Z mého pohledu má Bůh dokonce nekonečně mnoho plánů, kdepak jenom plán B. Nekonečně mnoho, Historie ta se stala, ale budoucnost záleží na lidech. A rozhodně to nemění Boží svrchovanost, protože jednou každé koleno poklekne...

Bůh si přeje jednu věc, aby Jej každý poznal a aby to každý mohl udělat, proto přišel Kristus, ovšem ne všichni nabídku na smíření využijí.  Bůh je milosrdný a učinil v Kristu vše, pokud budeme jako On, přijde Království na zemi. 

Znám bratry, kteří mají Jidáše za nejdůležitějšího, vždyť bez něj by nebyla prolita krev a nepřišlo by spasení. Znám bratry, kteří věří, že sen Pilátovi ženy byl od ďábla, chtěl překazit plán spasení... ale já to vidím jinak, Jidáš rozhodně nemusel zradit a Pilátova žena varovala svého muže z Ducha. Vím, že se to těžko chápe, ale já věřím v Boha, který je láskou, spravedlností, pravdou... a pokud někdo někoho nabádá k dobru, lásce, spravedlnosti... tak to není ďábel, ale Bůh. Jenže pokud má člověk fatalistické chápání světa, tak Jidáš musel zradit a ženě Piláta našeptával ďábel...  proto z mého pohledu kalvinistický bůh a "můj" bůh nemají nic společného.  

Jednou se zjeví, kdo věřil zlatému teleti uhnětenému vlastníma rukama, já, ty, třeba oba... a podle mého milosrdného boha, nám stejně nepomůže nic než milosrdenství a podle kalvinistického, pokud jsem nádoba k zahynutí, tak je to stejně nedokáži změnit...